Nakupovací geny se dědí…

Ahoj, ahoj, ahoj.

Jak začít… Díky tomu, že teď “bydlím” v Praze, mám víc času na to, abych zašla za prarodiči.

Takhle jsem tam jednou byla jen s babi, děda byl ještě v práci a my si povídaly o holčičích věcech. Že moje babi byla kočka, která chodila perfektně oblíkaná, jsem věděla z fotek, ale nikdy mi o tom nevyprávěla. To až nedávno.

Babi za svobodna nebydlela přímo v Praze, ale kousek od ní a vyprávěla, jak po každé výplatě spolu s nejlepší kamarádkou jezdily do Prahy “na hon za módou”. A že se jim dařil, toho jsou fotky důkazem (kdyby se mi podařilo nějaké sehnat, určitě bych je sem naskenovala).

Ale nebyla to jen móda, babi mi vyprávěla také o tom, jak si česaly vlasy ve stylu božské BB, co používaly místo vychytávek, které máme teď…

Teď v týdnu jsem tam zase zašla a nestačila se divit, jak moderní babi mám. Byla si nechat udělat nehty (a já na ně jdu příští týden jako dárek k narozeninám :-)), kosmetický kufřík má skoro tak plný jako já a šly jsem se spolu podívat do OC Anděl (ach, když vykouknu u nich v bytě z okna, tak ho prakticky vidím a mé srdce plesá :-)) vybrat nějaký krémy a kosmetiku.

Babi si nakonec ukořistila mandlový krém od Dermacolu, ale víc Vám nepovím, protože jsem ho viděla tak zběžně a pokud to nevyjde příští pátek  kamarádce, vytáhla bych na výprodej kosmetiky právě babi. U regálu s Essence jsme se totiž docela zasekly, ale nákup jsem babi vymlouvala, že si když tak právě uděláme výlet :-).

Mno, co jsem tímto slohem tak nějak chtěla říct je to, že holt mám nakupovací sklony v rodině a že nemizí ani s věkem, takže se asi nikdy nezměním Veselý obličej s otevřenými ústy

Mějte se skvěle.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuju za každý Váš komentář, postřeh a názor :-)