Kosmetika Cien

Při dnešní zastávce v Lidlu cestou domů jsem si všimla, že už i “v tom našem” mají kosmetiku Cien, o které jsem zatím jen četla. A protože to vypadalo, že je nějaká zlevněná, rozhodla jsem se těch pár korun, co jednotlivé produkty stály, obětovat a vyzkoušet .-)

Mrzí mě, že to bylo dost probrané a tak jsem ulovila dvě rtěnky, lesk na rty (grrrrr, já vím, že ho používat, nebudu, nejsem na lesky, tak sakra proč je kupuju????), zajímavý oční stín a denní krém.

Plánovala jsem si, jak to všechno hezky nafotím na zahradě, jak to bude dobře vypadat, ALE…

Ale mám pejska. Důvěrně mu říkám asistenční pes – musí totiž neustále u všeho a pořád asistovat. A tak, když jsem si všechno venku vyskládala, připravila a rozhodla se začít fotit, odněkud přiběhl a bylo po srandě. Kromě toho, že musí všechno řádně očuchat, aby se ujistil, že na sebe nebudu patlat nic, co se mu nezdá, aby potom samým nadšením, že jsem koupila samé fajn věci, padl na záda a začal se v nich válet…

Vyfotit teda produkty venku byl téměř nadlidský výkon, nicméně tak nějak se podařilo, takže níže můžete vidět konkrétně, co že jsem si to pořídila:

1. Stíny mám v odstínu 03 –Turquoise Glow.
2. Rtěnky v odstínech 21 – Hibiscus a 25 – Enchanted.
3. Lesk na rty jsem si pořídila Peach Sorbet.
4. Krém je ve variantě Aqua Moisturising Cream.

Variant krému je víc, ale protože teď používám i modrou řadu od Biodermy (Hydrabio), tak jsem šla po “vodě”. Jinak veškerá dekorativka stála myslím cca 18Kč/ks, takže případné zklamání nebude tak bolestivé, ale nešlo odolat a bylo to silnější než já.

Na závěr ještě fotky mého trhače. Jakmile zjistí, že mám v ruce foťák, začíná pózovat .-))

Důležité je vše očichat, zda je to vhodné k použití.

Úlovky jsou schváleny.

“Kašli na kosmetiku a raději foť mne, hele, jak se krásně tvářím” xD

Máte s dekorativní kosmetikou Cien nějakou zkušenost? Taky vám domácí mazlíčci asistují u focení?

Byl pozdní večer 1. máj…. :-))

Všichni jistě víme, jak to bylo dál .-) Ale já mám pro vás dneska jen jednu rychlou zprávu. Tou je, kdo se stal vítězem mé 1. GA.

Takže……chvilka napětí…….random vybral číslo…

Gratuluju a dávám vítězce čas so neděle, aby se ozvala .-)

A protože mi teď přišel balíček, který jsem sice zatím neviděla, protože nejsem doma, ale vím, co v něm má být a tím pádem vím, že je tam toho dost, asi se tu objeví další GA. Ale o tom zase někdy příště .-)

Na kofeinové vlně

Pokud bych se měla přiznat k nějaké závislosti, kterou mám už roky a se kterou jsem spokojená a nehodlám ji měnit, byla by to právě závislost na kofeinu. Ať už v podobě kávy či zeleného čaje. A proto se mi líbí aktuální výzva na blogerkách, i když úplně nesouvisí s tématem blogu. I když ne tak úplně…

Výzva je tentokrát ve spolupráci s NÁPOJOVOU AMBULANCÍ (skvělý název, nemůžu si pomoct, ale hrozně se mi líbí), což je česká firma, která již dvacet dva let aplikuje evropské standardy na občerstvení v práci na českém trhu + zajišťuje i servis.

Cílem výzvy je  zjistit: “jak by měly vypadat nápoje v práci, co se pije a proč a z jakého důvodu jsou stále populárnější papírové ranní pochodující, pouliční kelímky.”

Jak by měly vypadat nápoje v práci? Dle mého názoru by to chtělo něco víc, než jen automaty na kávu, který vám vyplivne za pár drobných mnohdy vražedný nápoj. Netvrdím, že je to tak pořád, existují i automaty, které když potkám, neodolám jim, ale přijde mi, že jsou stále v menšině.

V jedné firmě, kde jsem teď byla na brigádě, měli kávovar. Přiznám se, že jsem značku neměla čas zkoumat, protože jsem pozornost věnovala tomu, jak se s přístrojem zachází. Nicméně se mi to hrozně líbilo a protože jsem člověk, co si kávu dává buď jako požitek nebo k práci, pracovala se mi s vonicím šálkem na stole velmi příjemně.

Co se pije a proč? Když se zaměřím na sebe, musím říct, že je to káva. Káva na všechny způsoby. Miluju “českou klasiku” – kávu s mlékem, kterou si dávám třeba teď, když píšu článek, nebo když ke mně přijde kamarádka… Miluju jít do kavárny a dát si latté, sedět na balkoně a usrkávat cappuccino, ale taky miluju v létě sedět v cukrárně a popíjet ledovou kávu a když mám náročný den dám si klasického “turka” či překapávanou kávu.

Ovšem kofeinová vlna je i o zeleném čaji, který obsahuje kromě kofeinu i velké množství antioxidantů.  A ač mé okolí ujíždí spíš na čajích, já piju jen zelený. A to ne tak často, jak bych chtěla nebo mělo. Na bytě v Praze se pije čaj ve velkém. H. pije je čaje a je jedno, jestli se jedná o čaj ovocný, černý, zelený, mátový…. či různé sypané. A v Brně se pak jede na kávě.

Vlastně mi tak dochází, že bych kecala – čaj si dávám v čajovně. Jedné jediné, v rámci punkového festivalu. Nemám ráda punk, ale miluju tu čajovnu. A tak jednou za rok právě na lákání čaje podlehnu a přetrpím i punk.

Zvýšená popularita kelímkového popíjení… Tohohle jsem si všimla i u sebe. Jak jsem psala, jsou i automaty, ze kterých je kafe skvělé. Navíc jsem člověk, co se nechá zlákat i designem, takže hezký papírový kelímek, do kterého doma můžu doma něco strčit, mě dostane.

Ale kelímkové pití není jen otázkou automatů, ale i káv prodávaných třeba v metru či kavárnách jako je Costa. Jsou lahodné a když ráno nestíháte, vždycky přijdou vhod. Navíc ne vždycky máme čas a příležitost si kávu vychutnat doma či v kavárně a tak je coffee to go skvělou alternativou.

A takhle to vypadá u mne: káva a zelený čaj při učení, psaní článků či jen tak .-))

A co vy? Dáváte přednost kávě či čaji? Nebo nepijete ani jedno?

PS: Pro zdroje obrázků: klik na ně

Narozeniny mám já, ale dárky dostanete vy… :-) + jedno velmi milé překvapení

Začnu asi sobecky velmi milým překvapením. Někdy v týdnu mi přišla pohlednice s přáním k narozeninám. Prakticky nic neobvyklého. Ale jednalo se o pohlednici z Nivea Klubu. Takový detail, ale hrozně mě potěšil. Mám detaily ráda, utváří celek a tohle gesto opravdu potěšilo a já dostala hroznou chuť jít se do sprchy hýčkat mým andělským sprcháčem právě od Nivea (jako marketingový tah to na mne zabralo na 100% .-) ale nemůžu si pomoct, fakt mi to od nich přijde hrozně hezké a pozorné).

A co se týče první části nadpisu, to už je jen o vás.

Jak tak stárnu, rozhodla jsem být hodná a štědrá a obdarovat vás, čtenáře mého blogu. Ač vás není mnoho, o to víc si vážím každé návštěvy a komentáře a moc vám za ně děkuju a rozhodla jsem se vás odměnit.

Dlouho jsem přemýšlela, co by vás tak mohlo potěšit. Ve finále z toho vznikl takovýto balíček, který se snad bude líbit.

A co v něm najdete? Originální šperk z dílny mojí skorotchýně, můj oblíbený neutrální lak na nehty s modrým odleskem, vzorky od Clarins a šátek (modrý nebo oranžový – výběr na vás).

Mno a co pro to musíte udělat? To, co na každém blogu .-)

1. Komentář, ve kterém mi napíšete barvu šátku
2. Sledovat blog
3. + za like fb stránkám budete mít komentář k dobru .-)

Mail psát nemusíte, výherkyni oznámím v článku a na fb a sama se mi ozve. Komentovat můžete až do posledního dubnového dne do půlnoci. Přeju hodně štěstí a snad se někdo zúčastní .-)))

Soutěž o kabelku Michael Kors–prosím o podporu :-)

Kdo by neznal nejslavnější český aukční portál aukro. A právě aukro si připravilo na facebooku soutěž o krásnou kabelku Michael Kors. Stačí nafotit outfit, který byste ke kabelce nosily.

Já to pojala jako model na každé roční období a i když vím, že je to velmi amatérské, chtěla jsem zkusit štěstí. A když už jsem našla odvahu a model zveřejnila, rozhodla jsem se štěstí trošku pomoci a poprosit vás, moje čtenáře, jestli byste mě třeba nechtěli podpořit like na facebooku :)

Můj soutěžní výtvor (kdyby se vám mě zželelo, stačí kliknout na obrázek :-) a hlasovat):

Soutěžní článek–home wishlist

Spojení soutěže + článku pro www.utulnydum.cz + užívání si zařizování nového domova = ideální kombinace.  S

vůj wishlist jsem věnovala kuchyni a jak vypadá zjistíte na blogerkách :-)

Tip na originální nekosmetický dárek…

I když to přiznávám nerada, Vánoce se opravdu tak nějak blíží. Ale taky to nejsou jediné dny v roce, kdy můžeme někoho obdarovat. A protože ne každý sdílí nadšení z kosmetiky, ráda bych se proto s vámi podělila o tip na velmi originální dárek, který jistě potěší a zaujme.

Přemýšleli jste někdy na tím, kdo byli vaši předci? Jak starý je váš rod? Kde všude máte kořeny? Moje babi si kdysi dala tu práci a pátrala po našich předcích. Sama objížděla archivy a hledala. V mojí rodině se to ale dalo snadno dohledat a tak se babi dostala hodně hluboko do minulosti a já tak vím o půlce své rodiny dost (ha mám modrou krev :) ).

Ale ne každý má chuť či možnost si to zjistit sám, ne každá rodina má tak moc hlubokou historii. Ale nějaká historie tu je pokaždé.

A právě pro tento případ je tu server zabývající se tvorbou rodokmenů.

Kromě vypracování rodokmenu si můžete nechat přepsat i staré dokumenty s možností překladu (více info na webu).

V dnešní době je všude plno věcí, které můžete koupit, ale proč utrácet za kraviny, když můžete dát něco zajímavého. Nepraktických věcí má většina lidí dost, tak co pojmout “dárek” jednou trochu jinak? :)

O kosmetice nekosmeticky

Dneska se s vámi musím o něco podělit. Začalo to neškodně statusem kamaráda na facebooku a tom, koho volit. Bla bla bla… dostali jsme se k tomu, že i zamyšlení má mít závěr a že já během přemýšlení o volbách dospěla k názoru, že potřebuju nový make up (dobrá, myšlenky se mi rozutekly velmi rychle, ale já mám ohledně voleb jasno :-) ). Když jsem mu takto okomentovala status, za pár minut se mu objevil nový a právě o ten se s vámi chci podělit:

Trochu jinak volby říjen 2013 z pohledu blondýny

Koho bude zvažovat blondýna volit z řad pravicových stran:

ODS - snaha o udržení 2 sazeb DPH a kosmetika by byla samosebou v té zvýšené sazbě tedy kosmetika cca 22% DPH
TOP - snaha o zavedení rovné sazby DPH tedy cca 17% na její oblíbenou kosmetiku
ANO - se takovou prkotinou zabývat nebude a nebude vědět jak nastavit sazbu pro její oblíbenou kosmetiku. Ve výsledku blondýnka neví, kolik ji ta kosmetika bude vlastně stát.
Tomio Okamura - jednoznačně zavedení daně z luxusu a nejvyšší sazba DPH (možná i 3. nebo 4. a prostě ta nejvyšší)
Bobošíková - bude záležet na původu zboží a zavedení speciálních sazeb na zahraniční kosmetiku z EU. Blondýnka si není jistá co je původ zboží a co je přesně EU a dost ji to zkomplikuje rozhodnutí. Tohle bude dosti komplikované od začátku.

Pozn. nepředpokládá se, že by blondýnka znala jiné pravicové strany
_ _ _
Asi si myslím, že to vyhraje Babiš, neb blondýnka si bude myslet, že se na DPH z kosmetiky nakonec zapomene :o)

J.S. facebook 27.9.2013

Musím říct, že mě to velmi pobavilo, tak moc, že si to chci pomocí blogu uchovat.

PS: ano, je to smutné, ale takto uvažující blondýna je studentkou politologie :D

Člověk nikdy neví, kdy sám bude potřebovat pomoc

Ahoj.

Už jste se někdy zamysleli nad tím, jak hrozně utrácíme a kupujeme zbytečnosti? Mně to došlo hlavně dneska, kdy jsem se probírala šatnou a přemýšlela, co věnuju na charitu.

Tolik věcí… a tím nemyslím jen oblečení. Stačí, když se rozhlídnu po mém pokoji a vidím kolik tu všeho mám….

A tak jsem se pustila do třídění věcí. Nemůžu říct, že bych na sebe byla kdovíjak tvrdá a vyházela, nebo spíš vyřadila mnoho věcí. Ale i tak jsem na sebe hrdá, že jsem vyrobila dva větší komínky.

Zítra se u nás totiž koná charitativní akce, kdy se bude vybírat oblečení.

Nebudu tady tvrdit, jak bysme se nad sebou všichni měli zamyslet a utrácet míň atd… Spíš o tom, že pokud jste nikdy nedala nic na charitu nebo nedělali nic podobného, zkuste to.

Věřte mi, že ten pocit, že někomu pomůžete je lepší než pocit, že máte sice plnou šatnu, ale půlku věcí nenosíte.

Já takovéhle “čistky” ve skříni dělala dřív často. Nedávala jsem sice oblečení na charitu, ale rozebrat mezi kamarádky a známé (mám v okolí dost lidí, co si nemůžou nic dovolit a ten pocit, když jim můžu něco dát a udělat tím radost je super). Proto třeba už nemám tolik kabelek, co jsem mívala. Věřte mi, že jsem jim fakt rozdala spoustu. A nelituju :)

A to bude ode mne pro dnešek asi všechno. Musím ty věci ještě uložit do pytlů a uklidit bordel, co jsem si v pokoji přebíráním věcí udělala… A zvážit těch pár kousků, co mám stranou, jestli nechat, nebo poslat dělat radost dál…

Co vy? Dělali jste někdy něco podobného? Nebo chcete?

Pro ty, co šli dneska do školy

“Nikdy nepovažujte své studium za povinnost,
ale za záviděníhodnou příležitost naučit se poznávat
osvobozující účinky krásy ve sféře ducha,
abyste z toho vy získali osobní potěšení a společenství, k němuž budete později patřit, výhody.”

Albert Einstein 1933

Štětečkové trápení, aneb už fakt musím

Včera, respektive dneska, jsem šla spát hodně pozdě. A protože jsem si chtěla vyprat štětce a vzpomněla jsem si na to až pozdě, ráno bylo krušné.

Ano, štětce jsem vyprala, ale vzhledem k tomu, že jsem také brzo ráno vstávala, mi pochopitelně nestihly uschnout. Achich… Nebylo to vůbec snadné ráno a mně došlo, že si vážně musím zásoby doplnit a rozšířit.

Jenže…  Vážně nevím, pro co se rozhodnout, jaké štětce objednat… A už to začínám být závislá na prohledávání ebay a přitom žádné výsledky… Dávám tomu čas do konce příštího týdne (to budu nějakou dobu v Praze) a pak sáhnu/objednám první, které uvidím…. (musela jsem se vypovídat :) ).

zdroj

 

zdroj

zdroj

I believe in pink!

Má cenu k tomu říkat něco víc? Souhlasím s každým slovem. A na mysli jsem to měla i když jsem se jen tak na doma líčila. Ano, věřím v růžovou a hodně se to na mně podepsalo.

Hrozně se mi líbí barva rtěnky, kterou jsem použila. Ale! Je to nějaká no name a vůbec netuším, odkud ji mám. Je hrozně, ale vážně hrozně tekutá a na rtech skoro vůbec nedrží a zvýrazní každou sebemenší chybičku. Je krásná a použitelná, když se nanáší na hodně přepudrované rty štětečkem, jen pro nádech, ale když se použije přímo, tak to vážně nejde.

Stíny jsou opět z paletky MUA Poptastic. Nějak si s ní poslední dobou hraju a zkouším. Bohužel u nás stále prší a tak nemám dobré světlo (dobrá, s mým foťákem se to občas nepovede ani za skvělého světla) a proto jsou fotky jaké jsou. Ale myslím, že to podstatné je z nich vidět :)

 

 

I přes déšť a s ním spojené nepříjemnosti vám přeju růžový začátek nového týdne.

Samá šeď a mokro… chybí mi barvy

 

Zdroj obrázku

“Now that it's raining more than ever” celý den mi zní v hlavě tenhle úsek písničky od Rihanny. Pohled z okna je víc než deprimující a já jdu večer na další svatbu a jsem na to hodně zvědavá, protože to všechno jsou v podstatě venkovní svatby. Ano, je tam kde sedět vevnitř i pod střechou, ale nějak si neumím představit, jak budu z kuchyně/případně od baru nosit hostům věci přes dlouhou zahradu…

Minulý týden jsem byla nervózní, protože to měla být moje první svatba a teď mám hrůzu z obsluhu a všeho v tomhle počasí. Kdybych věděla, že budu na place jen uvnitř, je mi to jedno, ale takhle fakt netuším.

Zítra přidám snad fotku mého dnešního make upu, tuším, že se v něm:

• buď bude odrážet moje náladu a stav počasí, tím pádem to bude šedé,
• objeví hodně barev jako bojkot šedi

Maličko “z extrému do extrému”, ale vážně začínám trpět absencí barev a alergií na zvuk padajících kapek.

Celý den jsem v podstatě zalezlá v posteli a projíždím ebay. Sháním nějaké nové štětce a tak hledám inspiraci. A pochopitelně sbírám síly na noční směnu. Neměl byste někdo typ na štětce? Nemusí být z ebay (naopak za český eshop budu vděčná), ale raději bych koupila nějakou sadu než je kupovat po jednom a po Sigmě a tak netoužím (a i kdybych toužila, šetřím na dovolenou, utéct z tohohle děsu)…

Pro dnešek se s vámi asi rozloučím a půjdu se pomalu začít zkofeinovávat, abych se zahřála a abych tam večer neusnula :)…

První svatba přežitá…

Krásné nedělní ráno.

Před chvílí jsem přišla z práce. Mám za sebou svojí první pracovní svatbu a tak jsem se chtěla v rychlosti podělit o dojmy.

Když vynechám mojí hroznou nervozitu, že něco pokazím, tak svatba byla nesvatba. Kdybyste tam přišli a nevěděli, že se koná svatba, nikdy by vás to asi nenapadlo. Všichni v džínách, mikinách… Ano, počasí bylo nic moc, ale…

Příští víkend mám, stejně jako všechny víkendy do konce září, opět svatbu, tak jsem zvědavá, jestli to tentokrát vážně bude svatba.

Chtěla jsme vám ukázat mojí pracovní make up uniformu, ale jak zkoumám fotky, všechny jsou ve špatném světle (napadlo mě to totiž fotit krátce před odchodem), tak alespoň fotka mé oblíbené kombinace laků na nehty:

Nemůžu si pomoct, ale kombinace žlutého základu a růžové praskavky se mi hrozně líbí. A s počasím, jaké venku panuje, kdy to připomíná listopad, mi chybí barvy a tak si šeď dnů vybarvuju svými nehty :)

/žlutý lak je od Essence odstín Sunshine (myslím) a o růžovém jsem psala tady/

Tak jsem jednu, lehce použitelnou fotku s make upem našla :)

Modrá je dobrá a punk is not dead

Ahojte.

Nějak nestíhám psát, zkoušky, začala jsem chodit do práce (dělám na svatbách v sobotu mě čeká první a tak mě baví si rýpat do přítele, že já mám v sobotu svatbu a co dělá on :)).

Takže dneska jen fotka části mých vlasů. Abyste rozuměli, o víkendu jsem byli tady kousek na punkovým festivalu a jelikož na mne je na první pohled vidět, že toto není můj šálek čaje, maskovala jsem to alespoň vlasy.

Barvička to byla krásná, mít na to víc odvahy, určitě bych použila něco s větší výdrží. Ale jak jsem psala výš, vzhledem ke svatbám by to asi nebylo to nejideálnější.

Ne beauty příspěvek–typy na hororový večer

Dneska něco málo nekosmetického.

S přítelem pravidelně sjíždíme horory. Nebo spíš on si něco vymyslí, tak si to pustíme, on usne a já se na to dívám pak sama. A tak se mi rozšířil obzor duchařin a sbírka všeho možného, čeho se bojím…

Filmy nejsou řazeny podle žádného kritéria a ani se nejedná o super novinky, ale myslím, že pokud máte horory rády, určitě snad najdete v seznamu něco, co Vás zaujme :)

SINISTER

Tak tímhle to asi tak nějak začalo. První horor, u kterého jsem souhlasila, že se budem dívat (obvykle se dívám totiž na horory sama a pak si pustím třeba Dobu ledovou, při které “v klidu” usínám :) ). Když se konečně začal zjevovat Mr. Boogie, přítel usnul a já se na gauči hrůzou klepala sama… Nicméně film povedený, zajímavé rozuzlení (a další argument, proč nechci děti :) ). Ač nemám ráda vyvražďovačky, tady mi pár násilných scén a vyvražďování rodin nikterak nevadilo.

AMERICKÁ KLETBA

Výběr filmu byl na mně a jelikož najít film, který by nebyl naprostý odpad je docela nadlidský úkol a protože přítel je filmový kritik a jen tak něco se mu nelíbí, většinou nechávám výběr na něm. Nicméně občas tomu neuniknu a to je i tento případ. Film se řadí do kategorie “podle skutečné události”, ale… Jedná se o příběh z konce 19. století o rodině, na kterou si zasedl duch. K filmu mám spoustu výtek (proč se neodstěhovali??? žádný hon na čarodějnici??? kde je kněz, aby vysvětil dům??? a mnoho dalších), ale jako film na klidný večer to nebylo špatné. Jen jsem čekala větší prolnutí do současnosti, kterého jsem se bohužel nedočkala.

TEMNOTA

Starší film a ač ho mám doma už pěkně dlouho, dostali jsem se k němu teprv nedávno. Tady se nejedná ani tak o duchařinu, jako spíš o zlo a rituály. A pochopitelně, aby toho nebylo málo, prokletý dům. Pokud jste se doteď nebály tmy, možná po shlédnutí filmu změníte názor. Konec je totiž… Temný. Musím říct, že u tohohle filmu jsem cítila vzadu na krku nepříjemné mrazení a když večer zhasínám a jsem ve tmě, automaticky si na něj vzpomenu.

KLETBA Z TEMNOT

Hraničí to s jistou formou masochismu. Alespoň z mé strany. Poté, co jsme dokoukali Temnotu, pustili jsem si Kletbu z temnot (ano, chodíme spát hoooooodně pozdě). Další do sbírky: “podle skutečných událostí”. Film o tom, že byste si měly dávat pozor na to, jakou starožitnost si přinesete domů, aneb co se stane, když se v krabičce, která padla do oka malé holce, zabydlel zlý duch. Nebo ani ne tak zabydlel, jako spíš si ji vytvořil jako ulitu, přes kterou… Ale to bych prozradila moc :).

HRŮZA V CONNECTICUTU

Další hrozný dům. A chudák kluk s rakovinou, který si v novém domě vybere pokoj ve sklepě, aniž by tušil, co se ukrývá za dveřmi, které nejdou otevřít. Alespoň za začátku. Ale to, co se ukrývá za dveřmi není to nejhorší, co je v domě ukryto. Ale co byste čekaly, když se stěhujete do bývalého pohřebního ústavu, že?

KNIHA KRVE

Jakmile jednou začnou mrtví vyprávět svůj příběh, chtějí být vyslyšeni. V hlavní roli? Profesorka snažící se dokázat existenci nadpřirozeného světa a dům, kde se odehrálo několik vražd. Ano, opět dům. Rada? Nikdy nechoďte s fanatickou profesorkou dokazovat její teorie i když jim sami věříte. Mohly byste za to zaplatit víc, než si myslíte…

A ještě pár filmů, co jsem statečně absolvovala sama a které nejsou špatné.

ONI PŘICHÁZEJÍ

Noční děsy nemusí být tak nevinné, jak se Vám budou snažit namluvit. Kdysi dávno jsem chtěla projít terapií tmou, ale myslím, že na absolutní tmu už nemám odvahu…

SIROTČINEC

Tím jsem neprošla sama, dívala jsem se na to kdysi s Veru a těžko říct, která se bála víc. Krátce před koncem filmu jsem se sice bála, aby to nějakým “kouzlem a zázrakem” nepokazili, ale mé obavy byly zbytečné. Konec je skvělý jako celý film.

TEMNÉ VODY

Při hledání bytu myslím na to, že na mne nesmí působit panelák/bytovka/činžák… takovým dojmem, jak na mne působilo sídliště v tomhle filmu. A hlavně se mi nesmí na stropě objevovat mokré fleky…

DŮM V RŮŽÍCH

Ach, má srdcovka. Ano, opět strašidelný dům a ano, opět na motivy skutečné události. Pokud jste někdy slyšely o Prokletém domě Winchesterů, pak právě jejich dům a příběh vdovy Winchesterové byl lehkou předlohou brilantního díla ještě brilantnějšího spisovala  S. Kinga.

KLÍČ

Ano, ano, ano… opět dům se svým tajemstvím. Ale v tomhle domě je klíč, které odemkne všechny dveře. I ty, který by bylo mnohem, mnohem lepší se vyhnout i pohledem. Ale ne, zvědavá Kate Hudson neodolá a na litování je pak pozdě…

Další, co mám ráda, jsou například:

Oko, Zrcadla, Silent Hill, Zmeškaný hovor, Nezvaná, Ti druzí, Vrána…

---

Tak to by byla část hororů, jejichž shlédnutí na mne zanechalo jakýmkoliv způsobem otisk :).

Znáte nějaký? Máte vůbec horory v lásce? Případně jaký je ten Váš “nej”?

A ještě poslední filmy, které na nás už čekají v nb:

• ZLOVĚSTNÉ TICHO
• INSIDIOUS

Nakupovací geny se dědí…

Ahoj, ahoj, ahoj.

Jak začít… Díky tomu, že teď “bydlím” v Praze, mám víc času na to, abych zašla za prarodiči.

Takhle jsem tam jednou byla jen s babi, děda byl ještě v práci a my si povídaly o holčičích věcech. Že moje babi byla kočka, která chodila perfektně oblíkaná, jsem věděla z fotek, ale nikdy mi o tom nevyprávěla. To až nedávno.

Babi za svobodna nebydlela přímo v Praze, ale kousek od ní a vyprávěla, jak po každé výplatě spolu s nejlepší kamarádkou jezdily do Prahy “na hon za módou”. A že se jim dařil, toho jsou fotky důkazem (kdyby se mi podařilo nějaké sehnat, určitě bych je sem naskenovala).

Ale nebyla to jen móda, babi mi vyprávěla také o tom, jak si česaly vlasy ve stylu božské BB, co používaly místo vychytávek, které máme teď…

Teď v týdnu jsem tam zase zašla a nestačila se divit, jak moderní babi mám. Byla si nechat udělat nehty (a já na ně jdu příští týden jako dárek k narozeninám :-)), kosmetický kufřík má skoro tak plný jako já a šly jsem se spolu podívat do OC Anděl (ach, když vykouknu u nich v bytě z okna, tak ho prakticky vidím a mé srdce plesá :-)) vybrat nějaký krémy a kosmetiku.

Babi si nakonec ukořistila mandlový krém od Dermacolu, ale víc Vám nepovím, protože jsem ho viděla tak zběžně a pokud to nevyjde příští pátek  kamarádce, vytáhla bych na výprodej kosmetiky právě babi. U regálu s Essence jsme se totiž docela zasekly, ale nákup jsem babi vymlouvala, že si když tak právě uděláme výlet :-).

Mno, co jsem tímto slohem tak nějak chtěla říct je to, že holt mám nakupovací sklony v rodině a že nemizí ani s věkem, takže se asi nikdy nezměním

Mějte se skvěle.

Z úplně jiného soudku

Ahoj.

Jelikož předpokládám, že na můj blog chodí převážně holky, chtěla jsem sem dát jednu absolutně nebeauty fotku, čistě pro kouknutí. A ne, nejedná se o stiptéra :-)

Sice ji mám i na osobním blogu, ale zajímal mě Váš názor na kulturisty, jestli se Vám líbí.

Užívejte zasněženou neděli…