Člověk nikdy neví, kdy sám bude potřebovat pomoc

Ahoj.

Už jste se někdy zamysleli nad tím, jak hrozně utrácíme a kupujeme zbytečnosti? Mně to došlo hlavně dneska, kdy jsem se probírala šatnou a přemýšlela, co věnuju na charitu.

Tolik věcí… a tím nemyslím jen oblečení. Stačí, když se rozhlídnu po mém pokoji a vidím kolik tu všeho mám….

A tak jsem se pustila do třídění věcí. Nemůžu říct, že bych na sebe byla kdovíjak tvrdá a vyházela, nebo spíš vyřadila mnoho věcí. Ale i tak jsem na sebe hrdá, že jsem vyrobila dva větší komínky.

Zítra se u nás totiž koná charitativní akce, kdy se bude vybírat oblečení.

100_8137

Nebudu tady tvrdit, jak bysme se nad sebou všichni měli zamyslet a utrácet míň atd… Spíš o tom, že pokud jste nikdy nedala nic na charitu nebo nedělali nic podobného, zkuste to.

Věřte mi, že ten pocit, že někomu pomůžete je lepší než pocit, že máte sice plnou šatnu, ale půlku věcí nenosíte.

Já takovéhle “čistky” ve skříni dělala dřív často. Nedávala jsem sice oblečení na charitu, ale rozebrat mezi kamarádky a známé (mám v okolí dost lidí, co si nemůžou nic dovolit a ten pocit, když jim můžu něco dát a udělat tím radost je super). Proto třeba už nemám tolik kabelek, co jsem mívala. Věřte mi, že jsem jim fakt rozdala spoustu. A nelituju :)

A to bude ode mne pro dnešek asi všechno. Musím ty věci ještě uložit do pytlů a uklidit bordel, co jsem si v pokoji přebíráním věcí udělala… A zvážit těch pár kousků, co mám stranou, jestli nechat, nebo poslat dělat radost dál…

Co vy? Dělali jste někdy něco podobného? Nebo chcete?

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuju za každý Váš komentář, postřeh a názor :-)